RECHLIN BYL MÍSTEM HRŮZY. RECHLIN JE HROBEM MÝCH KAMARÁDEK.“

1943. Denise Rousseau, pocházející z vlastenecké alsaské rodiny, se po vzoru své sestry Marie-Solange po studiu farmacie ve svých 24 letech zapojila do francouzského odbojového hnutí Résistance, tajného studenského hnutí odporu „Défense de la France“. Naučila se psát na psacím stroji, potkala svého budoucího manžela a 3. května 1944 byla spolu se svou sestrou na udání zatčena. Následujícího dne byli zatčeni a deportováni do Buchenwaldu i její otec a mladší bratr. Její otec se už nevrátil.

Po měsíci a půl ve věznici Fresnes následovaly výslechy, na které má jen útržkovité vzpomínky. Když se po takových výsleších vrátila zpět do cely, její spoluvězeňkyně ji nepoznaly.

Obě sestry patřily k tzv. 57000 transportu, poslednímu transportu z Paříže vypravenému 15. srpna 1944. Během cesty – bez vody, bez záchodu – panovalo nesnesitelné vedro; kamarádky se střídaly, chvíli seděly, chvíli stály.  Po šesti dnech a šesti nocích dorazily do Fürstenbergu. Poté následovalo pět měsíců v pobočce koncentračního tábora Königsberg (nad Odrou), kde vykonávaly nucené práce – srovnávaly terén na větrném kopci, vykopávaly kořeny stromů a převážely kolejnice. Na začátku února 1945 následoval pochod smrti zpět do Ravensbrücku, kde byly bloky přeplněné.  Musely nocovat ve stanech.

V polovině února byla přemístěna do Rechlinu, kde  maskovala letadla a opravovala vzletovou a přistávací dráhu. Podmínky v blocích tohoto koncentračního tábora byly tak hrozné, že se z něho vrátila jen velmi malá část deportovaných.  Denise pouze o vlásek unikla transportu na smrt. Následovalo přemístění do pobočného koncentračního tábora Ochsenzoll u Hamburku, který byl pod palbou a kde pracovala v noci na montážní lince v podzemí. Nakonec byla 1. května 1945 osvobozena a díky vyjednávání s hrabětem Bernadottem převezena vlakem do Dánska a poté lodí do Švédska, kde se konečně mohla zotavit.

Na začátku července se vrátila do Francie: nejprve vojenským letadlem do Le Bourget, poté byla převezena do hotelu Lutetia k vyšetření. Domů se vrátila sama se sestrou předměstským vlakem.

Denise se z deportace nikdy nevzpamatovala; tomuto tématu se pokud možno vyhýbá. Má osm dětí. I ve věku 100 let ji v noci trápí noční můry.

Dominique Villard-Gamage
Francie  
dcera paní Denise Rousseau