„MOJE BABIČKA BYLA VELMI STATEČNÁ A ODVÁŽNÁ ŽENA.“

Moje babička, Anna Burger, měla pět dětí. Žily ve velmi chudých podmínkách. Často byla nucena přispět na živobytí krádežemi a žebráním, nicméně i to málo nebylo dostačující. Za jedné temné noci ukradla deky pro své děti. Byla viděna a prozrazena, v důsledku čehož byla v roce 1940 zatčena a odsouzena k jednomu roku vězení. Po odpykání trestu byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück s poznámkou „návrat nežádoucí”.

V Ravensbrücku byla babička vězněna od 6. května 1941 do 2. prosince 1943, kdy byla v pouhých 30 letech zabita smrtící injekcí.

Vzpomínky na svou babičku mám pouze z fotografií, z vyprávění své matky a díky dlouholetému bádání.

Koncentrační tábor Ravensbrück představoval pro mou babičku pouze utrpení všeho druhu. S vědomím, že pět dětí zůstalo odkázáno samo na sebe, přišla zde o život. Pro mou matku byl koncentrační tábor Ravensbrück místem, které ji připravilo o matku a s tím spojené dětství. Má matka v roce 2016 řekla: „když jsem na tomto místě, kde byla má matka, cítím, jak jdu v jejích šlépějích…”.

Pro mě znamená koncentrační tábor Ravensbrück různé věci:

Lze zde pocítit zármutek, bolest, ale zároveň i radost. Je to místo, které mi vzalo mou babičku. Chyběla mi jako dítěti i mladistvé, ačkoliv jsem ji nikdy nepoznala. V Ravensbrücku jsem však získala i láskyplná přátelství. Když vstoupím do prostor koncentračního tábora Ravensbrück, představuji si, že jsem na návštěvě u své babičky.

 

Siegrid Fahrecker
Rakousko
Vnučka paní Anny Burger